Tom k nám přišel z hokejové školy ZŠ Edwerda Beneše v polovině října. Většina třídy už h znala, protiže s nimi chodil už do první, druhé a třetí třídy. Ale zbytek jako třeba já jsme ho neznali vůbec.
A pak se jednoho dne oběvil ve dveřích. Krásný vysoký kluk s havraníma, kurdnatýma vlasama a černýma, ohnivíma očima. Polovina třídy-holky, padla úžasem. Já byla mezi nimi. Zašeptala jsem Wendy v hodině angličtiny jak moc se mi líbí a ona se začala smát na celé kolo. Pamatuji si , jak mi tenkrát řekla : ,, No jo, to by musel být papež aby se ti nelíbil. "
Nerada na to vzpomínám, ale on se na mě furt koukal a já taky jeho směrem šilhala. BYl prostě úžasný. Boží styl. Užásná postava a ještě k tomu hokejista.
Párkrát jsme se spolu dali do řeči, ale nic moc to nebylo...
A pak nastal 15. říjen. Přišla jsem celá utahaná z kytary a zpěvu a zapla si ICQ. A co nevidím.
Uživatel Tom10 si vás předal do seznamu.
Celá vylekaná jsem se rozklepala. Copak ví co k němu cítím? A kdo mu dal moje ICQ ? Byl tam aji vzkaz.
Vše nejlepší k svátku Terezko!
Byl první, kdo si, kromě rodiny, vzpoměl na můj svátek. Moc mě to překvapilo. ale to největší překvapení mělo teprve nastat.